Johannes Kepler působil v Praze jako astronom na dvoře českého krále a císaře Rudolfa II. Působil zde i významný dánský astronom Tycho Brahe (1546–1601), na jehož práci Kepler navázal.

Tycho Brahe byl výborným astronomem ⁠pozorovatelem, který v průběhu let provedl na svou dobu velmi přesná měření poloh planet na noční obloze.

Johannes Kepler prokázal mimořádný matematický talent, když studoval zápisky z Brahových pozorování ve snaze se dozvědět více o chování pohybu planet. Kepler nakonec objevil, jak již už víme, své tři zákony, kterým se pohyb planet podřizuje. Tyto zákony vyslovíme později a uvidíme, že úplně bez matematiky se neobejdeme.

V roce 1609 Johannes Kepler publikoval své slavné dílo Astronomia nova. V tomto díle shrnul výsledky své práce včetně prvních dvou zákonů, které objevil ještě při svém pobytu v Praze. Tu pak opouští po Rudolfově smrti v roce 1612. Můžeme tak bez ostychu a s pýchou prohlásit, že se Praha stala kolébkou moderní astronomie.

Stop a připomínek Keplera a Braheho najdeme v Praze celou řadu. Uveďme si pár příkladů, z toho první bude společná socha Keplera a Braheho před budovou pražského Gymnázia Jana Keplera v Keplerově ulici.

V Domě U Francouzské koruny před Karlovým mostem najdeme dům, kde Kepler žil v období 1607–1612.

Ve vnitřní části domu pak najdeme fontánu věnovanou Keplerovi.